EAD
Rodinné pasy
Miroslav Houška
MO Pelhřimov
Mladí křešťanští demokraté
KDU-ČSL
dfsdf

Nacházíte se zde: Úvodní stránka » Page 2

Jan Matějů: Bude dost práce pro všechny?

Květen 5, 2017

Položit si tuto otázku v době, kdy skoro všechny firmy shánějí pracovníky, se může zdát nepatřičné. Ale mně nejde o budoucnost jednoho roku dvou či tří let.
usmev1.JPGPodle několika nezávislých analýz v ČR do r. 2030 vznikne asi 300 tisíc nových pracovních míst. Důvodem je rychle postupující automatizace a digitalizace hospodářství a také celé společnosti. Avšak v důsledku téhož zanikne 700 tisíc pracovních míst. To je úbytek 400 tisíc pracovních míst. Čeká nás tedy masivní růst nezaměstnanosti?
Jak se to vezme. Obavy, zda bude dost práce pro všechny, nejsou v historii ničím novým. A vlastně tu jsou odpradávna - když se místo motyky začal používat pluh, místo koně traktor, místo ponku výrobní pás, místo sešitu počítač. Ale tyto obavy se nikdy nenaplnily. Vždycky si lidé našli jinou práci, neboli se rekvalifikovali. I když tehdejší „rekvalifikace“ se zpravidla odehrávaly až generační obměnou, protože změny nebývaly tak rychlé. A také je pravda, že občas krátkodobý převis pracovní síly vyřešily války a/nebo epidemie smrtelných chorob.
My už tak často neválčíme, zato jako národ stárneme a počet lidí v produktivním věku bude postupně klesat. Případnou nezaměstnanost bude tedy mírně tlumit i demografický vývoj.
Právě z historických zkušeností mám za to, že práce bude stále dost pro všechny. Ovšem charakter a náplň činnosti, kterou označujeme jako práci, se bude měnit podstatněji a rychleji, než jsme byli zatím zvyklí.
Kvůli stárnutí populace se očekává vznik nových míst v sociálních službách, v oblasti zdravotní péče a logicky i informačních technologií, vědě a vývoji. Naopak budou zanikat pracovní místa výrobních dělníků, seřizovačů, prodavačů, skladníků, obchodních zástupců, sníží se počet pracovních příležitostí v jednoduché administrativě, a to jak ve státní, tak soukromé sféře, dokonce i v dopravě. Například řidiče vlaku nahradí autopilot.
Můžeme se studiemi polemizovat o rychlosti změn na trhu práce, ale směr vývoje je jasně prokazatelný. Stále rychleji se měnící nabídka pracovních příležitostí znamená, že s jednou kvalifikací na celý život nevystačíme. Bude stále běžnější, že člověk během cca 40 let produktivního života nejméně jednou zcela a zásadně změní profesi.
Na to se pochopitelně nedá dopředu úplně připravit. Ale předpokladem úspěchu je, že člověk ví, jak řešit nové problémy. Klíčovou úlohu ve schopnosti úspěšně se vyrovnat se změnami na pracovním trhu má školství. Jde především o střední a různé stupně vysokých škol.
Na úrovni střední školy potřebujeme pravý opak toho, co dnes školy nabízejí. Přílišná specializace už na této úrovni je sice momentálně výhodná pro některé, zpravidla velké zaměstnavatele. Avšak do budoucna je takto úzkoprofilové vzdělání nejkratší cestou do nezaměstnanosti. To je statisticky ověřeno.
Pro absolventy středních škol je důležité především co nejuniverzálnější vzdělání v oblasti (cizích) jazyků, přírodních i obecně společenských věd. Dostatečný prostor pro specializaci je právě po střední škole a po nástupu do praxe. K tomu je třeba zavádět do školství i do podnikové sféry prvky tzv. duálního vzdělávání, které je velmi dobře rozvinuté v Německu nebo v Rakousku. Jde o těsnou vazbu a spolupráci mezi podnikateli a školami. Studenti nebo i pracovníci se vzdělávají a doškolují pro zcela konkrétní profesi a průběžně nabývané znalosti a dovednosti ihned uplatňují v praktickém životě.
Střední a vysoké školství čeká tedy podle mě zásadní proměna. Zatím se o tom příliš nemluví. Přitom školství by mělo vždycky být jedním z nejdůležitějších volebních témat na celostátní i krajské úrovni, protože jde o budoucnost, a tedy o naše děti.
Ale ještě důležitější je, abychom se s rychle se měnícími podmínkami dokázali vyrovnat přímo ve svých hlavách. Rekvalifikace není životní ztroskotání, ale příležitost. A do budoucna nutnost.
Ing. Jan Matějů, člen Finančního výboru města Pelhřimov

Místostarosta Josef Koch: Jsem rád, že mohu být u zrodu nových věcí

Duben 10, 2017

Pelhřimov - Jsme za polovinou čtyřletého období současné pelhřimovské radniční koalice. Na to, co se podařilo, co se chystá i co se nepodařilo, se ptáme místostarosty Josefa Kocha (za KDU-ČSL), který má na radnici na starosti školství, sociální oblast, sport a kulturu.

s_truhlari1.jpgU Vás jako dlouholetého učitele nelze začít jinak než školstvím. Je dostatek míst ve školkách?
Kapacita ve školkách je dostatečná, navíc podle demografického vývoje to spíš vypadá, že počet narozených bude klesat. Nicméně vycházíme vstříc i rodičům s dětmi mladšími tří let. A pokud by se uskutečnil záměr od roku 2020 přijímat do školek děti už od dvou let, vybudovat vhodné prostory v rámci stávajících školek by neměl být problém.
Jaká je situace u základních škol?
Dlouhodobá vize počítá dál se čtyřmi školami po dvou třídách. Do všech čtyř škol se investovalo hodně peněz, budovy jsou zatepleny, mají nová sociální zařízení, někde se dodělávají bezbariérové přístupy. Z větších investičních akcí zbývá ještě modernizovat jídelnu na ZŠ Osvobození. V médiích se objevily (bohužel příliš nafouknuté) informace o šikaně na ZŠ Krásovy domky. I z tohoto důvodu jsme počínaje letoškem zavedli jednotnou metodiku prevence sociálně patologických jevů, kterou zajišťuje profesionální firma. Z rozpočtu města na to bylo vyčleněno 100 tisíc korun.
Jak se díváte na inkluzi?
Jsem rád, že se ve městě podařilo zachovat speciální školu, a myslím si, že míru inkluze by si měly určovat jednotlivé školy na základě individuálních podmínek. Osobně bych spíš upřednostnil tzv. nultý ročník, ve kterém by se děti se zdravotním, sociálním či jiným handicapem v menší skupině lépe připravily na nástup do 1. třídy ZŠ. V některých městech tyto přípravné třídy existují, v Pelhřimově se nám ji dosud otevřít nepodařilo.
foto-narozeniny-2.jpgHodně diskutovaná je vždy sociální oblast. Jak vnímáte kvalitu sociálních služeb ve městě?
Myslím, že je na dobré úrovni. Stále ale musíme sledovat vývoj a „poptávku“. Je realitou, že se senioři dožívají stále vyššího věku. V této souvislosti připravujeme změnu režimu v našem Domově pro seniory v Sadech, kde by se 40 z 90 míst vyčlenilo pro režim se zvláštní péčí. Znamená to změnu kvalifikace personálu i úpravy prostoru. Dále chceme být připraveni na případnou poptávku po azylovém bydlení: nemyslím tím „bezdomovce“, ale spíš krizové bydlení třeba při domácím násilí – dosud nám s těmito případy pomáhal například i Humpolec. S rozšiřováním nabídky služeb Charity se objevují prostorové problémy, chceme pomoc řešit i tento problém. Naštěstí má Pelhřimov nízkou kriminalitu, kterou chceme udržet i nulovou tolerancí vůči hracím automatům.
Někteří poslanci chtějí, aby v budoucnu města zajišťovala sociální bydlení.
Záleží na poptávce. Poptávku po sociálním bydlení nemáme dosud dostatečně zmapovanou. Nejistotu do této oblasti vneslo i odložení zákona o sociálním bydlení. Pokud bychom dle tohoto zákona měli jako město povinnost zřizovat sociální byty, nebylo by to jednoduché. Pelhřimov vlastní a pronajímá více než 500 bytů, nájemné je 50 Kč/m2, to je do jisté míry „sociální“.
Hovoří se i o tom, kdo sociální služby zaplatí.
Jejich financování je bohužel v posledních letech stále víc přesouváno na obce, které to dosud dělaly z dobré vůle. Kvůli změně financování dostaly Fokus, Charita, ale i Domov pro seniory loni „od státu“ méně peněz. Proto jsme jim kvůli zachování rozsahu a kvality sociálních služeb v Pelhřimově jako město navýšili příspěvek: do Charity o 100 % víc, na domov v Sadech o dva miliony víc. Jsem vděčný zastupitelům, že to vnímají velmi odpovědně a k navýšení nebyly negativní postoje.
Pojďme ke kultuře: jaké novinky hodnotíte kladně?
To musí posoudit hlavně veřejnost, ale věřím, že kultuře se daří. Chválím nový portál www.kulturape.cz a jsem rád, že se zvyšuje návštěvnost akcí, řada pořadů je vyprodaných. Pelhřimáci jsou patrioti, takže třeba na Zlatou neděli přijdou i tisíce lidí. Hodně kladných ohlasů dostáváme na opravu Kalvárie, u které se hodně turistů fotí a která pomáhá propagovat město. Zde jsme ale jen dokončili, co začalo minulé vedení města.
Co dále v kultuře chystáte?
Chtěli bychom vylepšit podobu Pelhřimovských novin, od dubna budou větší a barevné. Také zvažujeme vypsat architektonickou soutěž na lokalitu u Stráže, aby tam byl prostor třeba právě pro spontánní kulturní akce, jaké vznikly „U Stromečku“.
Jaké další lokality v Pelhřimově by ještě mohly „prokouknout“?
Přestože tato oblast patří spíše mým kolegům, jsem rád, že se opět obnovila vůle udělat promenádu kolem Bělé – od domova pro seniory až k Polnímu Dvoru. Už je stavební povolení a letos by se měla dělat první etapa.
Ta je ale spíš pro pěší. Lze čekat nějaké nové cyklostezky?
Nové cyklostezky tu bohužel nevidím moc růžově, protože málokdo z vlastníků je ochotný nám na ně prodat půdu. Letos by aspoň měla vzniknout komunikace pro pěší a cyklisty mezi Pelhřimovem a Starým Pelhřimovem. Tam trvaly výkupy rok. Teď je aktuální vybudování chodníku od Fit Farmy kolem Vlásenické ulice z důvodu lepšího přístupu ke Stráži. Projekt je připraven, řeší se majetkové vztahy. Věřím, že se jej podaří nejpozději do roku 2018 zrealizovat.
josef_koch_sazeni.jpgPřes cyklistiku se dostáváme ke sportu. Zkusme vyjmenovat investice - proběhlé i chystané…
Na zimním stadionu je za 14 milionů korun nové zázemí v podobě šaten a sociálních zařízení, ale i nové LED osvětlení a plynová kotelna. Čeká nás ještě ozvučení. Nejen Pelhřimáci si jistě všimli také opraveného bazénu. Zateplení, výměna oken a další úpravy stály více než 10 milionů. Basketbalisté mají novou palubovku, ještě jim chceme opravit klubovnu. Letos se má modernizovat osvětlení v tenisové hale a za ZŠ Osvobození má za 10 milionů vyrůst víceúčelové hřiště, což je významné nejen pro školu a sportovní kluby, ale i pro lidi, kteří si jen tak chtějí venku zahrát třeba tenis, basket či nohejbal nebo udělat turnaj. V plánu je celková oprava hlavního fotbalového travnatého hřiště včetně rekonstrukce běžeckého oválu. A podali jsme žádost o dotaci na výměnu umělé trávy na Kalvárii.
Budou opravená sportoviště dost využívaná?
O to nemám obavu: skoro každý desátý obyvatel Pelhřimova je registrovaný v nějakém sportovním oddíle. To je vysoký podíl. I proto letos zvyšujeme objem peněz do sportu – loni jen na přímou podporu byla vyčleněna částka 7,5 milionu, letos je to 8 milionů.
Minulé vedení města mluvilo i o víceúčelovém hřišti za soudem.
I když jsme se hodně snažili, pozemek se nám nedaří získat a prognóza je neradostná. Pozemek patří nyní Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jeho záměrem je postavit tam nový Finanční úřad a nový Celní úřad.
Nelze se nezeptat také na to, že tu není ideální situace v hokeji, kde se rozštěpil původní klub na dva.
Problém existence dvou klubů vznikl nedohodou uvnitř hokejové komunity, a proto se musí řešit právě tam, pokud možno dohodou. Nejsme jediní v republice, obdobná situace je např. v J. Hradci či v Prostějově. My jako město se pouze můžeme dál snažit o co nejspravedlivější podmínky podpory sportu. Zároveň je naší snahou motivovat sportovní oddíly k tomu, aby jejich jedinou podporou nebyly peníze města.
A teď otázka společná všem oblastem. Kde na vše brát peníze? Jak si stojí rozpočet města?
Máme dobré příjmy z hospodářské činnosti a díky rozumnému hospodaření minulých zastupitelů i dobré rezervy. Myslíme si, že nastala ta správná chvíle dál tyto peníze nekumulovat a už kvůli riziku znehodnocení úspor „neumrtvovat“, ale investovat. Proto je letošní investiční rozpočet na dvojnásobku oproti minulým rokům, což je nejvíc v novodobé historii města. Občané by tuhle naši odvahu k investicím měli pocítit nejen na tom, co jsem z oblasti školství, sociální i sportu a kultury uvedl, ale i na tom, že městu nebude jen „funkční“, ale že bude také hezčí – že zbudou peníze na úpravy chodníků, na už zmíněnou pěknou promenádu kolem Bělé, na revitalizaci městských sadů. Zkrátka na „nadstavbu“.
Takže nakonec snahu investovat nezhatilo ani to, že na přestavbu čističky přijde méně dotací?
Ono hodně lidí používá termín „vracet dotaci“, ale já radši říkám, že zkrátka místo námi očekávaných 170 milionů dotace jsme dostali „jen“ 120 milionů. Ale i to je hodně, vždyť řada měst obdržela mnohem menší dotaci než my.
Na závěr dovolte osobní otázku: Co Vás na práci na radnici uspokojuje?
Tak musím říct, že je to hodně jiné než ve škole: hlavně časově náročnější. Na druhou stranu je to mimořádná příležitost být u zrodu nových a pěkných věcí, a to vyvažuje i tu časovou náročnost. Jsem rád za to, že mám příležitost podílet se na rozvoji Pelhřimova. A budu rád, když budou výsledky mé práce uspokojovat i další obyvatele.
(použité snímky jsou z oficiálního webu města Pelhřimova www.mupe.cz)

Lidovci na Pelhřimovsku podpořili dosavadní vedení. Koalici se STAN respektují

Březen 31, 2017

Pelhřimovsko – Lidovce na Pelhřimovsku další dva roky povedou předseda Miroslav Houška z Častrova a místopředsedové Jan Matějů z Pelhřimova a Jan Mácha z Humpolce. Čtyři desítky delegátů jim na okresní volební konferenci 31. března v Pelhřimově vyslovily jednoznačnou podporu.
imgp7182.JPGDěkuji za důvěru. Jsem rád, že patřím k lidovcům, kteří mají na Vysočině i v naší zemi svůj význam. Sice nám klesá počet členů, ale v krajských volbách jsme získali víc hlasů než minule. Příští rok chceme udržet v obcích a městech okresu našich 41 zastupitelů - z toho pět starostů. A chceme začít hledat osobnost pro senátní volby 2020,“ uvedl Miroslav Houška.
imgp7172.JPGDalšími členy okresního výboru byli zvoleni: Václav Boháček (Senožaty), Václav Brixi (Horní Cerekev), Jan Brožek (Černovice), Vlastimil Brukner (Humpolec), Miroslav Březina (Pelhřimov), František Čekal (Pelhřimov), Marta Jelínková (Lukavec), Petr Kesl (Pelhřimov), Jan Mazanec (Veselá), Milan Morava (Žirovnice), František Peroutka (Počátky) a František Pinkas (Lukavec).
Jako host na konferenci vystoupil krajský předseda strany Jaromír Kalina, který také zmínil předvolební koalici s hnutím STAN. „Jsme demokratická strana, a proto ji respektuji jako demokratické rozhodnutí. Jsme na začátku cesty, kterou jsme dlouho nešli, a může být krizová, ale každá krize je zároveň výzvou,“ zmínil Jaromír Kalina.
imgp7179.JPGSouhlas s tím, že rozhodnutí o předvolební koalici se STAN je třeba respektovat, pak zazněl i v diskusi. Delegátům se představil i vysočinský poslanec a lídr kandidátky do podzimních sněmovních voleb Vít Kaňkovský.
imgp7196.JPGTyto volby mohou být zlomové. Od roku 1989 nebyla situace v naší zemi, Evropě i ve světě tak složitá. Přesto věřím, že svůj osud stále z velké části máme ve svých rukou. Nejsem sebeprezentační politik, který bouchá do stolu, ale svou silnou stránku vidím v umění vyjednávat a ve zdravé neústupnosti,“ sdělil Vít Kaňkovský.
Delegáty pozdravil i člen celostátního výboru Jan Kasal. „Nesmíme se moc zabývat sami sebou. Musíme mít na paměti, že program KDU-ČSL není dobrý jen pro nás, ale pro celou společnost - i pro lidi, kteří nás nevolí nebo nás nemají rádi. A to by měla být naše základní motivace,“ řekl Jan Kasal.

Krajský zastupitel Miroslav Houška: Lesk a bída dotací

Březen 22, 2017

Účel dotací se často míjí účinkem. Někdo koupí penzion, získá dotaci na opravu a po době „udržitelnosti“ ho prodá. Dotaci tak inkasoval spekulant. Ale budiž, aspoň se něco postavilo a řemeslníci měli práci. Horší to je s projekty, kde se reálně nic neděje. Popíší se papíry, vznikne „projekt pro projekt“. Peníze se utrácejí jen proto, aby se čerpalo.
usmev_ruce_mala_cerny.JPGMinule jsme v zastupitelstvu kraje projednávali projekty „Návrh optimalizace sítě pobytových zařízení v Kraji Vysočina“ a „Učit se společně, růst individuálně,“ dotované z Operačního programu na podporu zaměstnanosti. V podkladech byly popsány rozsáhlým a ne příliš vypovídajícím způsobem. Bohužel předkladatel vůbec nevysvětlil, proč se má utratit přes 30 milionů za najatou externí firmu. Sice to kraj nestojí „skoro nic“ – 95 % nákladů pokryje stát a EU, ale jde hlavně o to, že i díky podobným nejasnostem má slovo „dotace“ čím dál horší zvuk. Běžně totiž kvůli splnění podmínek dotací píšeme do žádostí rozsáhlé složitosti. A když dotace získáme, třeseme se, aby kontroly neobjevily rozpor a nemuseli jsme peníze vracet. Proto se příště píší ještě větší nesmysly. A všichni to víme. Bojím se, abychom si tuhle sdílenou přetvářku nepřenesli i do jiných úrovní našeho života.
(psáno pro Noviny Kraje Vysočina)