EAD
Rodinné pasy
Miroslav Houška
MO Pelhřimov
Mladí křešťanští demokraté
KDU-ČSL

Nacházíte se zde: Úvodní stránka » Beseda s Toufarovým životopiscem zcela zaplnila knihovnu

Beseda s Toufarovým životopiscem zcela zaplnila knihovnu

Prosinec 17, 2015

Pelhřimov – Víc než úspěšně završili lidovci na Pelhřimovsku sérii akcí pro veřejnost v letošním roce. Na besedu s Toufarovým životopiscem Milošem Doležalem totiž přišlo 17. 12. do pelhřimovské knihovny přes sto lidí, někteří se do místnosti hudebního oddělení ani nevešli.
imgp5933_celek.jpg„Když jsem se koncem 80. let jako student začal v Číhošti ptát na patera Toufara, nikdo se mnou nechtěl mluvit,“ popsal začátek svého toufarovského pátrání básník a publicista, který se narodil v Ledči. Jeho mravenčí práce v archivech i s přímými svědky přinesla ovoce v podobě biografické knihy Jako bychom dnes zemřít měli, kterou autor na besedě podepisoval.
Tu původně odmítla vydat některá nakladatelství s poukazem na množství materiálu a na „příliš regionální téma“. Nakonec ji vydala pelhřimovská Nová tiskárna – a úspěch byl nečekaný. Při besedě Miloš Doležal zmínil i pelhřimovské „stopy“ Josefa Toufara. Jednou z nich byla i osobně přítomná 95letá Anna Musilová, která v 50. letech v hromadném hrobě v Ďáblicích objevila Toufarovo tělo.
imgp5938_podpis.jpg„Toufar byl kněz, který nikdy nerozlišoval mezi věřícími a nevěřícími, byl dobrý organizátor, velmi společenský a měl smysl pro humor,” odpověděl Doležal na otázku, jaký je odkaz Toufara jako kněze pro dnešek. Další dotaz se týkal toho, kde autor knihy i jeho tým bral sílu, když se komplikovalo hledání Toufarových ostatků. „Jejich nalezení je pro mě jeden z malých zázraků, kterých už jsem při pátrání po Toufarově životě zažil několik,” dodal Miloš Doležal.
Návštěvníci besedy se ho dále ptali, zda estébáci Toufara mučili z přesvědčení, nebo z kariérismu. Miloš Doležal podotkl, že šéf vyšetřovatelské skupiny StB Ladislav Mácha udělal v 60. letech slušnou kariéru a dodnes Toufarova bití nelituje – prý lituje jen toho, že v životě víc nepracoval na sluníčku.
Samotný pohyb křížku v číhošťském kostele v adventu 1949, který vyvolal spád událostí směřující až k mučednické smrti Josefa Toufara, Miloš Doležal dnes označuje za nevysvětlitelný úkaz. Jakýkoli mechanismus, ať už sestrojený kýmkoli, podle něj nikdy nemohl vyvolat takový pohyb křížku, jaký popsalo (a ani v době totality neodvolalo!) 20 svědků klíčového okamžiku.