EAD
Rodinné pasy
Miroslav Houška
MO Pelhřimov
Mladí křešťanští demokraté
KDU-ČSL
Květen 2017
P Ú S Č P S N
« Dub   Čer »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  

Archív aktualit Květen 2017

Vít Kaňkovský s Miroslavem Houškou navštívili Pacov a Senožaty

Květen 10. 2017

Senožaty, Pacov – Vít Kaňkovský v rámci svých poslaneckých dnů 10. května zavítal na sever Pelhřimovska. Navštívil dětský domov v Senožatech a pacovské gymnázium. Doprovázel ho krajský zastupitel Miroslav Houška, který pak vyřídil jeho pozdravy v církevní mateřské školce v Pacově (z jejíž návštěvy se poslanec kvůli vládní krizi musel omluvit).

dsc_0437_gymnazium_pacov_1.JPGŘeditelka senožatského domova Martina Buchalová Horská představila poslancovi provoz zařízení, kde jsou děti rozděleny do čtyř rodinných skupin. „Je evidentní, že paní ředitelka se svými spolupracovníky berou svoji práci jako poslání. Mají doslova srdce na dlani a zaměřují se nejen na momentální potřeby dětí, ale soustředí se i na to, aby děti obstály v životě i po opuštění domova. Děkuji i za konkrétní rozhovor s Martinem Pilátem, který se právě připravuje na maturitu a studium na vysoké škole a má nespočet plánů do budoucna. Všichni mají můj respekt!“ uvedl Vít Kaňkovský.

Na pacovském gymnáziu měl poslanec přednášku kvalitě zdraví v Česku. Dotazy studentů byly pestré, týkaly se životního stylu, celostní medicíny, ale i jeho profese ortopeda a traumatologa či rozdílů v poskytování zdravotní péče u nás a v Německu.dsc_0363_dd_senozaty_1.JPG „Během některých dotazů bylo veselo, třeba u množství konzumace alkoholu v ČR oproti Švédsku. Ačkoliv to byla přednáška o zdraví, po ní se mne studenti ptali i na současné dění v politice. Jako poslanec jsem se těmto dotazům nechtěl nijak vyhýbat a znovu se potvrdilo, že „mladým není všechno jedno“, jak se někdy tvrdí – třeba hodně dotazů se týkalo současné politické kultury. To je pozitivní signál,“ dodal Vít Kaňkovský.

dsc_0463_darek_jednohubky.JPGZastupitele Miroslava Houšku děti církevní školky MŠ Jonáš přijaly spontánně. Písničkou mu předvedly, jak se dívají na svět a děkují za vše, co přináší nový den. Miroslav Houška ocenil, že ve školce jsou pohromadě starší děti s mladšími a mohou se od sebe učit. „Naše školka je malá, rodinného typu a je otevřená dětem bez rozdílu, z jakého prostředí pocházejí, z věřících i nevěřících rodin. S dětmi pracujeme s láskou, respektem a obdivem k životu. Využíváme denních situací k rozvoji sociální cítění a chování dětí. Zkoumáme, objevujeme a děkujeme za vše, co nám Pán dal. Tak nenásilně podporujeme základní křesťanské hodnoty,“ vysvětlila ředitelka Petra Koblicová, která kromě školky vede i Středisko volného času Síť (to má pobočky i v Pelhřimově a Veselí n. L. a nabízí smysluplné trávení volného času).

Jan Matějů: Bude dost práce pro všechny?

Květen 5. 2017

Položit si tuto otázku v době, kdy skoro všechny firmy shánějí pracovníky, se může zdát nepatřičné. Ale mně nejde o budoucnost jednoho roku dvou či tří let.
usmev1.JPGPodle několika nezávislých analýz v ČR do r. 2030 vznikne asi 300 tisíc nových pracovních míst. Důvodem je rychle postupující automatizace a digitalizace hospodářství a také celé společnosti. Avšak v důsledku téhož zanikne 700 tisíc pracovních míst. To je úbytek 400 tisíc pracovních míst. Čeká nás tedy masivní růst nezaměstnanosti?
Jak se to vezme. Obavy, zda bude dost práce pro všechny, nejsou v historii ničím novým. A vlastně tu jsou odpradávna - když se místo motyky začal používat pluh, místo koně traktor, místo ponku výrobní pás, místo sešitu počítač. Ale tyto obavy se nikdy nenaplnily. Vždycky si lidé našli jinou práci, neboli se rekvalifikovali. I když tehdejší „rekvalifikace“ se zpravidla odehrávaly až generační obměnou, protože změny nebývaly tak rychlé. A také je pravda, že občas krátkodobý převis pracovní síly vyřešily války a/nebo epidemie smrtelných chorob.
My už tak často neválčíme, zato jako národ stárneme a počet lidí v produktivním věku bude postupně klesat. Případnou nezaměstnanost bude tedy mírně tlumit i demografický vývoj.
Právě z historických zkušeností mám za to, že práce bude stále dost pro všechny. Ovšem charakter a náplň činnosti, kterou označujeme jako práci, se bude měnit podstatněji a rychleji, než jsme byli zatím zvyklí.
Kvůli stárnutí populace se očekává vznik nových míst v sociálních službách, v oblasti zdravotní péče a logicky i informačních technologií, vědě a vývoji. Naopak budou zanikat pracovní místa výrobních dělníků, seřizovačů, prodavačů, skladníků, obchodních zástupců, sníží se počet pracovních příležitostí v jednoduché administrativě, a to jak ve státní, tak soukromé sféře, dokonce i v dopravě. Například řidiče vlaku nahradí autopilot.
Můžeme se studiemi polemizovat o rychlosti změn na trhu práce, ale směr vývoje je jasně prokazatelný. Stále rychleji se měnící nabídka pracovních příležitostí znamená, že s jednou kvalifikací na celý život nevystačíme. Bude stále běžnější, že člověk během cca 40 let produktivního života nejméně jednou zcela a zásadně změní profesi.
Na to se pochopitelně nedá dopředu úplně připravit. Ale předpokladem úspěchu je, že člověk ví, jak řešit nové problémy. Klíčovou úlohu ve schopnosti úspěšně se vyrovnat se změnami na pracovním trhu má školství. Jde především o střední a různé stupně vysokých škol.
Na úrovni střední školy potřebujeme pravý opak toho, co dnes školy nabízejí. Přílišná specializace už na této úrovni je sice momentálně výhodná pro některé, zpravidla velké zaměstnavatele. Avšak do budoucna je takto úzkoprofilové vzdělání nejkratší cestou do nezaměstnanosti. To je statisticky ověřeno.
Pro absolventy středních škol je důležité především co nejuniverzálnější vzdělání v oblasti (cizích) jazyků, přírodních i obecně společenských věd. Dostatečný prostor pro specializaci je právě po střední škole a po nástupu do praxe. K tomu je třeba zavádět do školství i do podnikové sféry prvky tzv. duálního vzdělávání, které je velmi dobře rozvinuté v Německu nebo v Rakousku. Jde o těsnou vazbu a spolupráci mezi podnikateli a školami. Studenti nebo i pracovníci se vzdělávají a doškolují pro zcela konkrétní profesi a průběžně nabývané znalosti a dovednosti ihned uplatňují v praktickém životě.
Střední a vysoké školství čeká tedy podle mě zásadní proměna. Zatím se o tom příliš nemluví. Přitom školství by mělo vždycky být jedním z nejdůležitějších volebních témat na celostátní i krajské úrovni, protože jde o budoucnost, a tedy o naše děti.
Ale ještě důležitější je, abychom se s rychle se měnícími podmínkami dokázali vyrovnat přímo ve svých hlavách. Rekvalifikace není životní ztroskotání, ale příležitost. A do budoucna nutnost.
Ing. Jan Matějů, člen Finančního výboru města Pelhřimov