EAD
Rodinné pasy
Miroslav Houška
MO Pelhřimov
Mladí křešťanští demokraté
KDU-ČSL
dfsdf

Nacházíte se zde:

Lidovci navrhli na cenu města novináře Jana Šmída

Leden 3, 2018

Pelhřimovští lidovci navrhli na Cenu města Pelhřimova v kategorii Mimořádné zásluhy o rozvoj města novináře Jana Šmída. Nápad našel širokou odezvu i u zastupitelů jiných stran a nominace byla odhlasována. Jan Šmíd si cenu převezme na tradičním slavnostním večeru v Máji.

jan-smid-pe12-3103_denik-630.jpg„Jan Šmíd je novinářská osobnost, dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu v USA a nyní ve Francii. Je také autorem několika cestopisných knih. Na svůj rodný Pelhřimov nikdy nezapomíná. Když je v České republice, můžeme ho v Pelhřimově potkat a promluvit s ním. Rozhodně nepůsobí jako celebrita. V Pelhřimově uspořádal již několik velmi zajímavých a hojně navštívených besed,“ zdůvodňuje nominace předseda pelhřimovských lidovců Jan Matějů.

Jan Šmíd je zároveň sportovec tělem i duší. Je členem fotbalového týmu FC Maraton Pelhřimov. Ani v tomto směru na Pelhřimov nezapomíná a zorganizoval zde ve městě několik charitativních fotbalových zápasů, na které dokázal přivést řadu známých sportovních osobností – k nim se dostane nejen jako novinář a spisovatel, ale také jako člen fotbalového týmu Real Top Praha.

Před Vánoci se také zapojil do charitativního projektu Ježíškova vnoučata, kdy do Domova seniorů v městských sadech přivezl jeho obyvatelům ochutnat francouzské pochoutky jako Chateuneuf du Pape a popovídal si s nimi o Francii.

* * *
Jan Šmíd se narodil v Pelhřimově roku 1965. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Je dlouholetým zpravodajem Českého rozhlasu. Absolvoval stáže v USA a v britské BBC. V letech 1991 až 1998 byl zpravodajem Českého rozhlasu v USA. V letech 1999 až 2000 byl šéfredaktorem Nedělních Novin.
Od roku 2006 je stálým zpravodajem Českého rozhlasu ve Francii. Pracuje také pro Českou televizi. Je autorem řady knih, mj. Jaromír Jágr – Z Kladna do Ameriky, Tenkrát v Americe a pak cyklu Obrázků z Francie (Provence, Normandie, Korsika, Paříž, Burgundsko).

Miroslav Houška: Rozpor v hospodaření

Prosinec 10, 2017

Vždy na konci roku sestavujeme rozpočet kraje na příští rok. Doba nám přeje, a tak je jeho skládání jednodušší než v době krize. Proto nechci hodnotit a pitvat jeho kapitoly, ale zamyslím se hlouběji.
spolehlivost_houska.jpgNeustále cítíme tlak na zprůhlednění veřejných financí a větší odpovědnost politiků za hospodaření s nimi. Přibývá „rozklikávacích“ transparentních rozpočtů, které ale krom pár jedinců nikdo nečte. Zveřejňují se i smlouvy, které jen vyvolají závist a rozporují zásady tržního hospodaření. Novináři píší, který politik si za rok co vydělal.
A řada zastupitelů má strach rozhodovat, protože pro tým právníků není problém je dostat do vazby. Někteří lidé po politicích žádají „čisté“ a úsporné hospodaření a práci politika poměřují tím, „co si vydělal“. Často jsou to ti, kteří vidí v penězích smysl života.
Jenže rozpor je v tom, že mnohdy oni sami s penězi doma moc hospodařit neumí. Finanční gramotnost je u nás malá. Lidé zvlášť teď kolem Vánoc utrácejí za nesmysly, zadlužují se, nerozvrhnou si úvěr a nezkusí si sestavit svůj malý rodinný rozpočet. Stačil by tužkou na papíře, nemusel by být transparentní a rozklikávací…
Miroslav Houška
(zastupitel Kraje Vysočina)

Jan Matějů: Smysl Demokratického bloku? Důchod pro Zemana

Prosinec 10, 2017

Dohodou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN vznikl tzv. Demokratický blok. Jeho účelem je společný postup při obsazování pozic ve sněmovně. Rozdělování pozic už končí, ale Demokratický blok by skončit nemusel. Další úkol by mohl plnit při prezidentské volbě.
mateju_new.jpgVe veřejném prostoru se objevují výzvy, aby Demokratický blok takzvaně státotvorně „vytvořil vládní koalici“ s Babišem a jeho ANO. Tyto úvahy nejsou na místě. Vždyť koalice přece reálně existuje, přestože jí její účastníci zpochybňují. Dohodlo si ji samotné ANO s SPD a KSČM. Nevidím důvod, proč Babišovu pozici ještě dál vylepšovat.
V oficiální koalici se standardními stranami by se totiž Babiš choval tak, jak byl zvyklý se chovat v minulé vládě (ANO, ČSSD, KDU-ČSL): „úspěchy = já, neúspěchy = ostatní“. Takže koalici s ODS, resp. celým Demokratickým blokem, by spíš využíval na výmluvy než na spolupráci. Při nedohodě by cokoli neváhal prosadit s SPD a KSČM. A kdyby náhodou došla trpělivost těm i těm, pak by se mohl spolehnout na masivní podporu prezidenta Zemana.
Demokratický blok by tedy místo vyjednávání neperspektivní spolupráce spíš měl usilovat o jiný aktuální společný cíl: aby si občané zvolili jiného než současného prezidenta. Takového, který by se stal v rámci ústavních možností protiváhou Babišova vládnutí.
Těžko lze čekat, že se strany Demokratického bloku shodnou na podpoře jednoho kandidáta v 1. kole, ale měly by se chovat tak rozumně a koordinovaně, aby se hlasy voličů nerozmělnily a aby vůbec došlo na 2. kolo. A v něm dát jednoznačnou podporu protikandidátovi Miloše Zemana.
Zní to teď možná minimalisticky. Ale poslat Miloše Zemana do důchodu by bylo velkým vítězstvím. Především pro Českou republiku.
Ing. Jan Matějů (autor je předsedou pelhřimovské KDU-ČSL a členem finančního výboru města Pelhřimova)

Miroslav Houška: Je správné rozstěhovávat postižené?

Říjen 4, 2017

V našem kraji proběhla tzv. transformace ústavů sociální péče, kdy se mentálně postižení z „ústavů“ rozstěhovali do menších samostatných domů ve vícero obcích. Cílem je, aby se lépe začlenili do běžného života. Moc jim to přeju.
houska_smich_profi_mala.jpgJenže čím dál víc se mi zdá, že se tu ženeme za vzdáleným ideálem a přitom jsme zavrhli stávající standard (tedy fungující instituce). Ono asi bylo těžké nepodlehnout tomuto ideálu, zvlášť když nám ho Evropská unie nutí argumentem nejpádnějším – a tím jsou dotace.
Jenže ty – stejně jako všechny ostatní dotace - po pár letech klesnou či zmizí, takže veškeré náklady pak ponese kraj (nebo někdo další). A jak jsme se při zasedání našeho finančního výboru přesvědčili v křižanovském domově Kamélie, tyto provozní náklady nejsou malé a vzrostly.
Zvýšil se i počet zaměstnanců ze 100 na 140 a loni dotace ve výši 26 milionů pokryla sotva polovinu osobních nákladů. A to jsme ještě jako Vysočina byli „pilotním“ krajem, takže k nám šlo víc dotací než jinde! Bohužel zde asi politická rovina (tlak Evropské unie) ustoupila racionálním argumentům.
Rozumný kompromis přitom existuje - třeba v lidmaňském ústavu, kde se sice klienti učí soběstačnosti v jednotlivých bytech, ale ty jsou uvnitř obce, takže je personál nemusí objíždět.
(text vyšel v Novinách Kraje Vysočina - září 2017)
Miroslav Houška, zastupitel Kraje Vysočina (KDU-ČSL)