EAD
Rodinné pasy
Miroslav Houška
MO Pelhřimov
Mladí křešťanští demokraté
KDU-ČSL
dfsdf

Nacházíte se zde:

Krajský zastupitel Miroslav Houška: Lesk a bída dotací

Březen 22, 2017

Účel dotací se často míjí účinkem. Někdo koupí penzion, získá dotaci na opravu a po době „udržitelnosti“ ho prodá. Dotaci tak inkasoval spekulant. Ale budiž, aspoň se něco postavilo a řemeslníci měli práci. Horší to je s projekty, kde se reálně nic neděje. Popíší se papíry, vznikne „projekt pro projekt“. Peníze se utrácejí jen proto, aby se čerpalo.
usmev_ruce_mala_cerny.JPGMinule jsme v zastupitelstvu kraje projednávali projekty „Návrh optimalizace sítě pobytových zařízení v Kraji Vysočina“ a „Učit se společně, růst individuálně,“ dotované z Operačního programu na podporu zaměstnanosti. V podkladech byly popsány rozsáhlým a ne příliš vypovídajícím způsobem. Bohužel předkladatel vůbec nevysvětlil, proč se má utratit přes 30 milionů za najatou externí firmu. Sice to kraj nestojí „skoro nic“ – 95 % nákladů pokryje stát a EU, ale jde hlavně o to, že i díky podobným nejasnostem má slovo „dotace“ čím dál horší zvuk. Běžně totiž kvůli splnění podmínek dotací píšeme do žádostí rozsáhlé složitosti. A když dotace získáme, třeseme se, aby kontroly neobjevily rozpor a nemuseli jsme peníze vracet. Proto se příště píší ještě větší nesmysly. A všichni to víme. Bojím se, abychom si tuhle sdílenou přetvářku nepřenesli i do jiných úrovní našeho života.
(psáno pro Noviny Kraje Vysočina)

Historik Stehlík nadchl Masarykem, jak ho neznáme

Březen 12, 2017

Pelhřimov – Přes padesát lidí si přišlo do pelhřimovské knihovny poslechnout přednášku Fenomén Masaryk, uspořádanou u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta. Přednesl ji historik a nedávný finalista senátních voleb na Jihlavsku (za KDU-ČSL) doc. Michal Stehlík, který k Masarykovi připravil tematickou výstavu v Národním muzeu.
gesto.JPGPosluchače zaujal svou energičností, rozhledem i téměř neznámými fotodokumenty (retušování snímků s TGM či jeho fotky v plavkách). V řadě věcí naboural vžitou představu Masaryka jako dobrosrdečného tatíčka. Upozornil, že první prezident byl v mnoha ohledech nekompromisní k sobě i k ostatním. Občas spíš lidi rozděloval, než sjednocoval, a uměl i tvrdě potlačit názorové protivníky.
Z Masarykova života historikovi přišlo jako nejzajímavější období ne prezidentství, ale doba před 1. světovou válkou. Popisoval, jak se jako profesor topil v dluzích, a přesto se často sám vrhal do sporů mj. o Rukopisy nebo do Hilsneriády, během které si jako jednoznačný odpůrce antisemitismu vysloužil lidové verše „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku“ (na šibenici).
„Těžko představitelné také v 19. století bylo, aby profesor sám tlačil kočárek po ulici, aby muž přejal jméno své ženy (Gariggue) nebo mluvil o volebním právu žen. V tom byl Masaryk asi prvním českým feministou,“ řekl Stehlík. Masarykovi také určitě nechybělo sebevědomí při jednání o vzniku republiky – v cizině budil dojem, že reprezentuje národ, a přitom byl dosud v reálné politice neúspěšný.
Jako zvláštní „vrtoch“ dějin historik zmínil zvrat pohledů Čechů na Masaryka během 20 let: z „šeredné hlízy, kterou je třeba vyříznout z těla národa“ se v roce 1918 stal obdivovaný prezident-osvoboditel, i když pořádně neuměl česky. Sám TGM tuto roli „utvrzoval“ – měl i své placené novináře a i jako zásadový humanista najednou nosil polovojenský oblek, protože cítil, že to posiluje jeho autoritu.
V diskusi po přednášce se objevil také dotaz, zda Masaryk nebyl levoboček. „To je spíš téma pro bulvár. Jediné, co k tomu může historik říct, je, že nějaké indicie by tu byly,“ usmál se Michal Stehlík.

Jan Matějů: ČSSD by neměla lidem brát chuť podnikat

Únor 26, 2017

Pelhřimov - ČSSD asi v rámci kampaně před podzimními sněmovními volbami zveřejnila návrhy na změny daně z příjmů fyzických osob. Její návrh spočívá v tzv. daňové progresi pro zaměstnance, živnostníky i firmy. Místo jednotné sazby daně z příjmů 15 % navrhuje čtyři sazby: 12, 15, 25, 32 % podle měsíčních příjmů. Nejvíc daní odvede člověk, který vydělá nad 50 tisíc měsíčně.
usmev.JPGNení to nový nápad. Daňová pásma podle výše příjmů v Česku existovala do roku 2007, pak byla nahrazena jednotnou sazbou 15 %. Avšak daň se poté začala počítat z „českého vynálezu“, tzv. superhrubé mzdy. To je hrubá mzda zvýšená o zdravotní a sociální pojištění, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel, a momentálně je to 34 % z hrubé mzdy. Reálně tedy neodvádíme 15 % z hrubého příjmu, ale 20,1 %.
Pokud dnes ČSSD navrhuje rostoucí daňové sazby ze superhrubé mzdy, pak ve skutečnosti navrhují vyšší sazby z daně příjmů: 16,1 %, 20,1%, 33,5 % a 42,9 %. Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Tak vysokou sazbu je obtížné v novodobé historii naší země najít. Podobné zdanění u nás bylo před 20 lety a pouze u výplat generálních ředitelů bank či ČEZu. Daňové sazby kolem 40 % v Evropě znají jen severské státy (Švédsko apod.). Ale tam se daňovou progresí pouze „tlumí“ rozdíly ve výdělcích, o kterých se našinci ani nezdá.
Proto je podle mě ČSSD svými návrhy na změny daní z příjmů mimo. Vysoká míra progresivního zdanění v zemi, kde jsou jedny z nejmenších rozdílů příjmů nejen v Evropě, ale i na světě, nemá opodstatnění. Co bude výsledkem? V lepším případě pokusy systém obcházet, zejména na hraně jednotlivých pásem. V horším případě to bude mít pro většinu lidí demotivační efekt. Proč víc pracovat nebo podnikat, když vám z toho pak stát víc sebere?
Pokud skutečně chceme podpořit ty, kdo pracují a živí rodinu, můžeme jít např. cestou slev na dani, které trvale prosazuje KDU-ČSL. Anebo je možné zachovat tzv. solidární přirážku k dani u těch opravdu velkých příjmů. Tato přirážka vlastně už nyní představuje druhé daňové pásmo a činí tak daň z příjmů fyzických osob progresivní. Návrh ČSSD tedy není promyšleným nápadem politiků, ale spíš marketingových manažerů.
Místo těchto zdánlivě líbivých nápadů Česká republika potřebuje spíš zpřehlednění daňového systému. Zákon o dani z příjmů byl od roku 1993 asi 150krát novelizován a umístil se v první desítce nesložitějších zákonů světa! Potřebujeme tedy úplně nový zákon o dani z příjmu, a ne vnášet do stávajícího a složitého další populistické převraty.
Ing. Jan Matějů, člen finančního výboru města Pelhřimova

Ministr Jurečka se v Pelhřimově setkal se zemědělci

Únor 17, 2017

Pelhřimov – Dvacítka zástupců zemědělských, potravinářských a zpracovatelských podniků z Pelhřimovska přijala 17. února pozvání na neformální setkání s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Setkání se konalo v restauraci Na Čtyřce, hostitelem byl ředitel pekárny Adélka Roman Teisler. Snad můžeme prozradit, že ministr si k večeři objednal krůtí medailonky a hranolky.
imgp7064x.JPGMinistr Jurečka v úvodu představil svou vizi českého zemědělství: za klíčovou považuje potravinovou soběstačnost v tradičně pěstovaných potravinách a mase, plus přidanou hodnotu v jejich zpracování. „Jen za rok 2015 se vyvezly potraviny našeho podnebného pásu za 32 miliard korun. V přepočtu je to nevyužitých 40 tisíc pracovních míst, hlavně na venkově, který se vylidňuje,“ sdělil Jurečka.imgp7071.JPG
Jeho cílem je propagace českých potravin a tlak na obchodní řetězce, aby je odebíraly. Aby čeští zemědělci mohli lépe konkurovat potravinám z dovozu, chce jim pomáhat snižováním nákladů – doporučuje rozumné bioplynky v návaznosti na živočišnou výrobu i fotovoltaické panely na střechách kravínů a vrty pro čerpání vlastní vody.
Větší část setkání pak tvořily dotazy. Týkaly se mj. toho, proč „pamlsková“ vyhláška neplatí pro výrobce regionálních potravin, proč ministerstvo životního prostředí „hledí na zemědělce jako na škůdce“, jak bránit úbytku krav či dvojím maržím řetězců, proč je složitá administrativa zemědělských dotací či toho, zda nejde bránit čachrům s půdou předkupním právem pro ty, kdo na ni hospodaří.
iphone-brezen-_2017-1933.JPGMinistr Jurečka ubezpečil přítomné, že chce zákonem řešit to, když prodávají potraviny pod cenou. U překupníků půdy uvedl, že kvůli evropské legislativě nejde prosadit předkupní právo, ale je možné převod půdy „zesložitit“ a zpoplatit tak, aby se to překupníkům nevyplatilo. Zmínil, že se nyní víc připomínkují zábory orné půdy. Připomněl, že zemědělství úzce souvisí s venkovem a že se mu líbí rakouský model, ve kterém mají lidé nižší odvody v závislosti na vzdálenosti od měst.
Na závěr ministr zmínil i další souvislosti společenského dění. „Vážím si všech zemědělců, živnostníků a podnikatelů, kteří překonali krizi z roku 2008 a nepropouštěli. Obecně mi vadí hlavní skepse a to, když si někdo neváží, že se máme mnohem líp, než lidi, co žijí tisíc kilometrů na východ. Málo si také uvědomujeme, že už 70 let v Evropě nebyla velká válka. Proto mám radši politiky, kteří sjednocují, než ti, kteří rozbíjejí,“ uzavřel Marian Jurečka.